Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Nábytkářský výzkumný a vývojový pracovník

Odborný směr:

Dřevařská výroba a nábytkářství

Odborný podsměr:

nábytkářské a truhlářské práce

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

37 000 Kč - 63 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Research and development manager,  Dřevařský technik výzkumný a vývojový pracovník,  Technik výzkumu,  Výzkumný pracovník

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103480

Datum zveřejnění

2. 10. 2018

Datum poslední aktualizace

2. 10. 2018

Charakteristika

Nábytkářský výzkumný a vývojový pracovník řídí a řeší výzkumné a vývojové úkoly v oblasti základního a aplikovaného výzkumu, vývoje a uplatnění nových materiálů specifických vlastností, technologií, strojů a zařízení v přípravě a výrobě nábytku všeho druhu.

Pracovní činnosti

  • Řízení, koordinace, spolupráce a řešení vědeckých, výzkumných a vývojových projektů s definovanými vstupy a rámcově definovanými výstupy v přípravě a výrobě nábytku všeho druhu.
  • Vývoj ve spolupráci s výzkumnými pracovišti souvisejících oborů nových materiálů pro výrobu nábytku a změn vlastností stávajících materiálů.
  • Vývoj nových technologických postupů výroby nábytku a spolupráce na vývoji nových strojů a zařízení.
  • Spolupráce na vývoji zkušebních metod nábytku a materiálů pro výrobu nábytku.
  • Aplikace nových vědeckých poznatků při vývoji a výrobě nábytku nebo dílčích celků.
  • Sledování technického a technologického vývoje materiálů, strojů a zařízení a spolupráce při výběru i konstrukci nových strojů a zařízení s cílem dosažení vysoké kvality, ekonomičnosti a ekologičnosti výroby nábytku.
  • Studium a analýza možností využití v aplikovaném výzkumu poznatků z výzkumně vývojových projektů souvisejících oborů.
  • Tvorba oborových technických norem v oblasti výroby nábytku.
  • Metodické řízení a vedení kolektivu řešícího náročné výzkumné a vývojové úkoly.
  • Publikování odborných stanovisek a inovačních procesů.
  • Pedagogická činnost v rámci počátečního i firemního vzdělávání.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Vývoj a tvorba nábytku AKVO/AKSO 3301T009 nejvhodnější
Nábytek, výrobky, design AKVO/AKSO 3301T005 vhodná
Výroba nábytku AKVO/AKSO 3301T010 vhodná
Nábytkové inženýrství AKVO/AKSO 3301T012 vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení tvorby technologických postupů v dřevařské a nábytkářské výrobě s vysokým stupněm inovace
Řešení strategických vědeckovýzkumných projektů v oblasti dřevařské a nábytkářské výroby
Analyzování vlivů působících na užitné vlastnosti surovin, materiálů, polotovarů a výrobků v dřevařské a nábytkářské výrobě
Řízení kolektivu výzkumných a technických pracovníků v nábytkářské výrobě
Volba a navrhování optimálních materiálů pro konstruované nábytkářské výrobky, jejich konečné zpracování a povrchové úpravy
Provádění technických zkoušek v nábytkářské výrobě
Provádění zkoušek technologie s vysokým stupněm inovace v dřevařské a nábytkářské výrobě
Tvorba technicko-hospodářských norem v nábytkářské výrobě
Vypracování protokolů o výsledcích kontrol v dřevařské a nábytkářské výrobě
Zpracování koncepcí, metodik a prognóz rozvoje v nábytkářské výrobě
Zpracovávání technických podmínek nábytkářských výrobků, podkladů k jejich normalizaci, homologaci apod.
Zpracování odborných stanovisek, posudků a oponentur k výzkumným úkolům v oblasti nábytkářské výroby
Sledování technologického vývoje v odvětví
Pedagogická činnost v oblasti dřevařské a nábytkářské výroby

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technologie výroby nábytkářských výrobků
technologie výroby nábytkářských a jiných polotovarů
nábytek, druhy, tvary, způsoby konstrukce, materiály
materiály a polotovary používané pro výrobu nábytku a interiérových prvků
systémy a standardy jakosti a kvality v nábytkářství
technické kreslení ve zpracování dřeva a nábytkářství

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke kreativitě
Výkonové kompetence
Kompetence k výkonnosti
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k aktivnímu přístupu

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Specialisté v oblasti techniky v ostatních oborech (CZ-ISCO 2149)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 51 244 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 33 763 Kč do 86 876 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 45 457 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 571 Kč do 62 701 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři ve výzkumu a vývoji v ostatních oborech (CZ-ISCO 21491)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 59 189 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 39 972 Kč do 103 828 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2149 Specialisté v oblasti techniky (kromě elektrotechniky) jinde neuvedení http://data.europa.eu/esco/isco/C2149