Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Roboti nám práci nevezmou, ujišťuje kmotr čtvrté průmyslové revoluce

pondělí 16. října 2017

Obavy, že lidi v řadě oborů přijdou o práci, protože je z nich vytlačí roboti, jsou podle německého profesora Wolfganga Wahlstera liché. Zakladatel konceptu Průmyslu 4.0 vidí budoucnost v rutinní spolupráci robotů a lidí....

Obavy, že lidi v řadě oborů přijdou o práci, protože je z nich vytlačí roboti, jsou podle německého profesora Wolfganga Wahlstera liché. Zakladatel konceptu Průmyslu 4.0 vidí budoucnost v rutinní spolupráci robotů a lidí.

Před překotným nástupem robotizace a jejími negativními důsledky varují dokonce i některé byznysové kapacity jako je Bill Gates nebo Elon Musk. Takový přístup ale Wolgang Wahlster, šéf Německého výzkumného centra umělé inteligence, jedné z největších německých výzkumných institucí softwarových technologií, nechápe.

Připravte se na změnu

„Roboti budou pracovat ruku v ruce s lidmi. Nebude to tak, že nás roboti zcela nahradí. Někteří lidé ve Spojených státech jako Elon Musk nebo Bill Gates straší tím, že v budoucnu budou lidé bez práce, ale to je naprostý nesmysl. Je a nadále zůstane řada oborů, v nichž budou lidé mnohem lepší než roboti,“ zdůrazňuje s tím, že časem bude úplně běžné, že budeme obklopeni roboty.

„Není tedy důvod se nástupu průmyslu 4.0 bát, ale měli bychom se snažit hledat cesty pro ideální využití robotů tak, aby se stali lidem spolehlivými asistenty. V tom vidím budoucnost já – v hybridních týmech složených jak z lidí, tak ze strojů, z robotů,“ vysvětluje.

Roboti podle něj nebudou „něco jako lidé“, budou spíše na úrovni domácích mazlíčků. „S nimi také běžně koexistujeme, nemáme s nimi žádné problémy, pomáhají nám. A podobné to bude i v průmyslové produkci,“ říká Wahlster.

S konceptem Průmyslu 4.0 přišel poprvé v roce 2010, první reálné výstupy podle něj přišly v roce 2012. Po dalších pěti letech o Průmyslu 4.0 běžně mluví nejen vědci, ale i politici a zástupci byznysu.

„Chceme, aby se zapojily malé a střední podniky, dodavatelé velkých firem, a připravily se na příchod této nové éry. Probíhá digitalizace nejen výroby, ale výrobků samotných,“ vysvětluje na dotaz HlídacíPes.org Wahlster. Připouští, že koncept je stále v rané fázi.

„V Německu jsme stále na počátku tohoto procesu, máme méně než deset procent firem, které již upgradovaly na vyšší úroveň průmyslu 4.0. Takže je ještě spousta práce před námi a bude to jistě trvat déle než dalších sedm let. Vyžaduje to také vysoké investice a je to spíše program na dalších 20 let než uvidíme poslední továrnu, jak také nastupuje do této nové éry,“ konstatuje německý profesor Wahlster.

Ten přijel nedávno do Prahy, aby se zúčastnil slavnostního otevření Národního centra Průmyslu 4.0 při pražském ČVUT.

Ředitel tohoto centra Roman Holý má za to, že „nějakou práci nám roboti seberou“, ale objeví se nové typy povolání, jež nahradí ztracená místa. „Je jistě dobré se připravovat na změnu, ideálně pak být jejím vůdcem,“ říká.

Drink od robota

I naprostý laik si mohl při otevření Národního centra 4.0 představit to, jak bude možná jednou vypadat běžné soužití člověka s roboty. V rohu místnosti byl totiž barový pult s výběrem alkoholických i nealkoholických nápojů a drinky v něm precizně nemíchal barman – člověk, ale barman robot, respektive robotická ruka.

Jak ale ujišťuje Jindřich Vaňous, manažer pro Česko a Slovensko firmy Kuka, výrobce robota, cílem jejich firmy rozhodně není vytlačit lidský faktor z pracovního trhu.

„Máme takzvané kolaborativní roboty, kde není cílem nahradit člověka, ale spolupracovat s ním, zbavit ho monotónní práce a umožnit mu využít čas na nějaké příjemnější procesy. Nesdílím obavy ze ztráty pracovních míst. I v Česku se zvyšuje automatizace průmyslu, ale pořád je nedostatek lidí. Automatizace přinese vyšší míru produktivity, více industrializace, a to vyžaduje i více zaměstnanců,“ je přesvědčen Jindřich Vaňous z firmy Kuka.

Mimochodem – tuhle donedávna tradiční německou firmu koupil na jaře 2016 čínský koncern Midea. Právě tento nákup znamenal obrat v postoji německé vlády k zahraničním investicím do strategických oborů. Od tohoto momentu se snaží o hlubší kontrolu čínských investic.

Zdroj: HlidaciPes.org, Robert Břešťan