Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Míst pro postižené je pořád málo

středa 13. září 2017

V České republice je na úřadech práce registrováno téměř 55 tisíc uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (OZP), což představuje více než šestinu všech registrovaných žadatelů....

V České republice je na úřadech práce registrováno téměř 55 tisíc uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (OZP), což představuje více než šestinu všech registrovaných žadatelů.

Problematika jejich zaměstnávání je diskutovaným tématem i ve spojitosti s připravovanou změnou zákona o sociálním podnikání. Jak poukázala nedávná konference pořádaná Centrem zdravotně sociálních studií při vysoké škole CEVRO Institut, největší střet mezi zaměstnavateli a vládou v této oblasti existuje v legislativě.

Podle Lenky Kohoutové, zakladatelky Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP), je pro zdravotně postižené vhodná každá pracovní pozice, pokud má dotyčný dostatečné vzdělání či praxi a lze přizpůsobit pracovní podmínky jeho zdravotnímu stavu.

Kreativita nezná handicap

Jednou z neziskových organizací zabývajících se problematikou zaměstnávání zdravotně postižených je firma Maturus, která se zaměřuje na služby v oblasti grafiky. "Kromě toho, že si u nás lidé osvojí zacházení s několika grafickými programy, odnášejí si posílené sebevědomí a zkušenost, že kreativita nezná handicap," zdůrazňuje zakladatelka organizace Tereza Vajtová.

Maturus nabízí tranzitní program, ve kterém se mohou absolventi škol Jedličkova ústavu a lidé s handicapem vzdělávat pod vedením zkušeného lektora v grafických a počítačových dovednostech. Současně je držitelem Značky spolehlivosti. Tato značka je pro dárce i zákazníky důkazem, že daná organizace řádně hospodaří s finančními prostředky, pracuje na svém rozvoji a odpovědně naplňuje své poslání.

Podle Kohoutové se problematika zaměstnávání OZP v ČR v čase mění. "Už nás netíží nevědomost lidí se zdravotním postižením, že mohou pracovat a že je to jejich právo dané ústavou. Netíží nás ani posudkoví lékaři, kteří pochopili, že pokud člověk s postižením pracuje, není to důvod k odebírání invalidního důchodu. Hlavní problém vidím v nedostatku pracovních míst pro postižené u ‚klasických‘ zaměstnavatelů, tedy mimo chráněné pracovní prostředí," vysvětluje Lenka Kohoutová a dodává, že situace se nicméně zlepšuje.

Vysoký potenciál

Přibývá firem, které se o problematiku zaměstnávání lidí se zdravotním postižením nejen zajímají, ale také je zaměstnávají. "Lidé s postižením mají pro trh práce vysoký potenciál, jen musíme myslet na to, jak přizpůsobit pracovní podmínky z pohledu jejich zdravotního stavu. Někdo potřebuje bezbariérové pracovní místo, jiný potřebuje pomůcky pro nevidomé a dalšímu zase třeba stačí mít jenom v blízkosti pracoviště toaletu," upřesňuje Kohoutová.

Za podstatné Kohoutová považuje čestné mezilidské jednání. I se zdravotně postiženým zaměstnancem by měl zaměstnavatel podle ní jednat přímo a profesionálně. "Pokud zaměstnanec vykonává svou práci lajdácky, má mu to být vytknuto. Pozdní reakce nebo přehlížení vedou k demotivaci jak kolektivu, tak zaměstnance samotného," zdůrazňuje Kohoutová.

Zbavit se nemístné stydlivosti

Její slova potvrzuje lektorka a psychosociální asistentka z OZP Akademie z. ú. Kateřina Pavloková. "Každý zaměstnanec, ať už zdravý, nebo handicapovaný, potřebuje zpětnou vazbu a hodnocení své práce. Zároveň je třeba, aby měl zaměstnavatel realistická očekávání a aby ho zaměstnanec pravdivě informoval o svých možnostech, limitech a zvláštních požadavcích pro výkon povolání. Mám pocit, že v tomto ohledu stále přetrvává jistá ‚stydlivost‘ jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany zaměstnanců," připomíná Kateřina Pavloková, která má s problematikou zdravotního postižení osobní zkušenost.

Zdroj: Právo, Karel Kvapil