Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Člověk s autismem ve vaší firmě?

pondělí 21. května 2018

Zaměstnávání osob s autismem nemusí cílit pouze na výhody zaměstnávání osob se zdravotním postižením (oZP) a posilování image sociální odpovědnosti. Může být samo o sobě nástrojem rozvoje myšlení a kultury organizace vedoucí k inkluzi i inovacím zároveň.

Povězte mi něco o sobě," ptá se personalistka muže v nepadnoucím obleku v protějším křesle. "Co je něco," pomyslí si muž. "Mám mluvit o rodičích, svých zálibách, nebo podat výčet dat z životopisu? Ten má přece žena už před sebou, tak proč by se mě ptala? A jak dlouhou odpověď očekává? Ta žárovka bliká v pravidelných intervalech. To je nějaký test?" nastává dlouhé ticho.

Pokud se v této situaci poznáváte, neznamená to nutně, že máte autismus.

Z diagnostického i praktického hlediska závisí poruchy autistického spektra (PAS), jak se tento soubor pervazivních neurovývojových poruch správně označuje, do velké míry na intenzitě jinak obecněji sdílených jevů. PAS postihují zejména oblast sociální komunikace a interakce. U lidí s autismem je hloubka a četnost narušení v této oblasti natolik závažná, že omezuje jejich začlenění do většinové, tzv. neurotypické, společnosti. Ve výše načrtnuté situaci si většina z nás nakonec poradí i přesto že se nám hlavou honí podobné otázky.

Muž z našeho interview je už ale natolik rozhozen, že další komunikace není možná. K praktickým ukázkám jeho pracovního portfolia už nedojde.

PORUCHY AUTISTICKÉHO SPEKTRA A ZAMĚSTNANOST

Výskyt osob s PAS v populaci (1–2 %) je výzvou nejen pro školství či sociální politiku, ale i trh práce. Dle našich údajů vyjadřuje 85 % diagnostikovaných dospělých osob s PAS chuť pracovat. Výdělečnou činnost vykazuje nicméně jen 50 % osob. Klasická nezaměstnanost (evidence na ÚP) dosahuje jen trojnásobku národního průměru (8 %) a není v tomto smyslu dobrým ukazatelem.

Mimo diskusi o začlenění na trh práce se nachází skupina osob s autismem a závažnými poruchami intelektu nebo problémovým chováním (viz film Děti úplňku). Zásadní potřebou těchto osob a jejich rodin je nalezení vhodného a dostatečně stimulujícího typu pobytového zařízení. Odhlédneme-li ale od tohoto pólu autistického spektra, pak lze říci, že drtivá většina osob s PAS je schopna pracovat a žít nezávislý život uvnitř společnosti. Potvrzuje to i skutečnost, že z odhadované "autistické" populace jsou diagnózou "opatřeny" v ČR jen jednotky tisíc lidí. Diagnóza navíc automaticky nezakládá potřebu podpůrných opatření. Jen 55 % osob, které naši organizaci oslovily se žádostí o nějaký typ podpory v zaměstnání, je z pohledu zákona o zaměstnanosti osobami se zdravotním postižením (OzP), tedy s přiznanou invaliditou. Velmi často se jedná o lidi s autismem bez mentálního hendikepu, tzv. Aspergerovým syndromem. Vzdělanostní struktura lidí s Aspergerovým syndromem zhruba odpovídá struktuře běžné populace s tím rozdílem, že je mezi nimi větší náklonnost k exaktním oborům. Obtíže v zaměstnání se v 80 % případů týkají nedostatečných sociálních a komunikačních kompetencí, jejichž význam je ale z mého pohledu na mnoha pozicích značně přeceňován. Příklad muže na pracovním pohovoru je modelově triviální. Výběrové řízení lze udělat formou stínování a následné praktické zkoušky. Další úpravy v pracovním procesu mohou být již méně intuitivní, na druhou stranu poměrně dobře a rychle proveditelné.

CO JE TŘEBA UDĚLAT, ABY TO FUNGOVALO?

Ze strany zaměstnavatele je třeba upravit náplň práce tak, aby neobsahovala větší než nezbytnou míru komunikace, improvizace, multitaskingu, a vlastního a na okolnostech závislého rozhodování. Člověk s autismem obtížně vybírá z celku podstatné informace a obtížně řadí priority. Hladký průběh vyžaduje šířeji popsané pracovní postupy. Může se stát, že člověk s autismem dokončí pracovní úkol, ale už jeho dokončení nenahlásí a přechází do nečinnosti. Je zapotřebí těmto situacím předejít jasným pravidlem, jak v těchto situacích postupovat.

Lidé s PAS jsou v tomto ohledu spolehlivými autory (či alespoň kontrolory) manuálů pro nové zaměstnance. Připravme se na to, že naším protějškem je někdo, kdo ke komunikaci přistupuje pragmaticky, a koho pravděpodobně nepotěšíte otázkou "Tak cos dělal o víkendu?". Zpětnou vazbu je třeba podávat jasně, bez nuancí, bez zbytečně kulantních a zahlazujících frází. Stejně tak je třeba být připraven na upřímná a bez větších rozpaků (ale také postranních úmyslů) pronesená slova z druhé strany. Přítomnost člověka s PAS v týmu je dobrou prevencí syndromu skupinového myšlení (groupthink), situací, kdy myšlení a rozhodování jedinců úmyslně konvenuje zachování shody ve skupině.

NEURODIVERZITA

Podpora tzv. neuroatypického způsobu myšlení se ukazuje jako velmi efektivní nástroj rozvoje firemní kultury. Pionýrem v této oblasti je dánská společnost Specialisterne. V České republice v tomto směru vyniká zejména společnost SAP a její globální program Autism at work. Na kvalifikovaných pozicích pracuje v pražském centru SAP Services (a v sesterské Aribě) hned 13 osob s Aspergerovým syndromem. Objevují se i další firmy, které typ myšlení spojovaný s autismem vnímají spíše jako komparativní výhodu. Jedná se o soudobý trend (zejména v IT sektoru) a vítanou nadstavbu tradičního zaměstnávání osob se zdravotním postižením cílícího na příspěvky a slevy, které za zákona zaměstnavatelům OzP na otevřeném i chráněném trhu připadají.

VHODNÁ A NEVHODNÁ ZAMĚSTNÁNÍ

Výhodou velkých společností je pokročilá dělba práce a specializace na jednotlivé procesy, které mohou být izolovány do jednotlivých pracovních pozic či dokonce agendy celých týmů. V takovém prostředí je snazší vydělit pozici člověku s PAS. Nevýhodou těchto společností jsou velké otevřené kanceláře. Kromě IT a administrativy nacházejí lidé s PAS uplatnění v celé šíři oborů. Často se setkávám s pozicemi jako knihovník, korektor, přepisovač, pomocný pracovník v kavárně, skladník, uklízeč a distributor novin nebo letáků. Společným jmenovatelem těchto pozic je jejich rozložitelnost na víceméně jasně definovatelné procesy, které lze postupně vykonávat. Schopnost lidí s autismem vyjadřovat se jinak, než je zvykem, může být přetavena i do úspěchů v oblastech, kde bychom to možná nečekali. Mám na mysli oblast umění, literatury nebo překladu.  Za nejméně vhodná lze považovat zaměstnání náročná na rychlou a flexibilní komunikaci (obchodník), krátkodobou paměť (číšník) a fyzicky náročná zaměstnání (stavebnictví). Jako ne úplně efektivní se ukazuje přítomnost lidí s PAS na vedoucích pozicích.

POZITIVA V ZAMĚSTNÁNÍ

Zaměstnání člověka s autismem s sebou kromě výzev přináší i celou řadu pozitiv. Míra fluktuace u zaměstnanců s PAS je dle jedné zahraniční studie o 16 % menší než u ostatních zaměstnanců. Z naší zkušenosti vyplývá, že zaměstnanci s PAS jsou odolnější vůči nástrahám stereotypní práce, upřednostňují řád a opakující se činnosti, které mohou připadat ostatním zaměstnancům nezáživné. Lidé s PAS mají v mnoha případech nadprůměrně vyvinutou dlouhodobou paměť a vykazují vysokou soustředěnost na detail (někdy na úkor kontextu).

 MŮŽE I VAŠE FIRMA

Vládne-li ve vaší firmě spíše inkluzivní a otevřená atmosféra, je možné, že zaměstnáváte člověka s autismem, a ani o tom nevíte. Aktivní úsilí o zaměstnání člověka s autismem může mít podobný průběh jako jakákoli investice. Zpočátku vyžaduje více péče a času a výsledek se nemusí dostavit hned. Z dlouhodobého hlediska můžete získat stabilního, loajálního pracovníka, upevnit obraz společensky odpovědné firmy a otevřít zároveň cestu atypickému způsobu myšlení. A to vše v jednom.

Může se stát, že člověk s autismem dokončí pracovní úkol, ale už jeho dokončení nenahlásí a přechází do nečinnosti. Je zapotřebí těmto situacím předejít jasným pravidlem, jak v těchto situacích postupovat.

Zdroj: Profi HR, Štěpán Hejzlar, vedoucí podporovaného zaměstnávání, Národní ústav pro autismus, z. ú.